JAN BLAHOSLAV FILIPIKA PROTI MISOMUSŮM (1567) Příklad buď: ”Kámen drahý neb perla, křtaltovně a mistrovsky řezaný a vypulérovaný, jak jest velmi rozdílný od toho, kterýž není řezán, ani hlazen neb pulérován.” K smíchu podobné jest některých našich marné mudrování, těch totiž, kteří chtí, aby člověk hned to, čemuž se neučil, pojednou dělal, jako hloupá sekta Mikulášencův nejraději těch poslouchá kazatelův, kteří netoliko nejsou učení, ale hned ani čísli neumějí, neb ti prý ne z litery, ale z ducha káží. Ale těmť není divu; nebo pokrm beránkův a oveček božích nevelmi se trefuje sviním; svině radše mláto nebo cosi nevonného jedí nežli trávu. Kdož uměním a učením pohrdá, jest podoben k tomu, kterýž by chtěl sukně, kabáty etc. sobě i jiným šíti, avšak krajčovského řemesla by neuměl, jemu se učiti nechtěl, ale je haněl a potupoval. Mnoho-li by takový mudrák provedl? Kdo tomu nerozumí? A ten, kdož by tomu nekrajčímu dal šaty dělati, pohrdna jinými krajčími dobrými a umělými, jak by na tom mnoho získal? Zvěděl by tudíž? Leč by snad na to přišlo, že by ti všickni krajčí umělí a v řemesle tom zvyklí se zbláznili a vztekli, takže by každému, kdož by jich užívati v čem chtěl, jedné škodu činili. Tuť by se musil člověk jinam obrátiti a se, jakž by mohl, opatřiti. Na ty pak řeči některých lidí bezpotřebné, tak že by učení lidé byli příčina zavedení a že by se bylo potřebí báti učených, aby v Jednotě této téhož nezpůsobili, na to není potřebí široké odpovědi. Mluví takoví lidé leccos, čemuž nerozumějí a o čemž nevědí. Kdyby měli to ukázati, kdy se stalo zavedení, které osoby tím byly nebo nebyly vinny, učení-li byli či neučení, nevěděli by se kam díti, mlčeti by museli s hanbou, leč by se toho na někom učeném doptali. A byť pak i tak bylo, totiž že by umělí lidé zle umění užívali, což by tím vinno bylo umění? Ano někdo moci světa od boha sobě svěřené zle užívá, když maje zlé trestati a ochraňovati dobré, i trápí dobré a lotry ochraňuje, proto-liž by pak moc světa zlá byla? Autor: BLAHOSLAV JAN Dílo: FILIPIKA PROTI MISOMUSŮM