GUILLAUME APOLLINAIRE
ZVONY (1902)

Můj drahý švarný cikáne
Slyšíš co zvonů z věží bije
Když láska lidem uhrane
Věří že nikdo nevidí je

Náš úkryt byl však tuze zlý
Zvonům co je jich v celém kraji
Oči div z důlků nelezly
A všem to na nás vycinkají

Kde budu se svou kuráží
Až Marie mě zítra potká
Pekařka s tím svým pod paží
Sestřenka Trůda Hans a Lotka

Už vidím jak se otáčí
Každý z nich po mně s ironií
Ty budeš pryč Já zapláči
A snad to nepřežiji
 
Autor: APOLLINAIRE GUILLAUME
Dílo: ZVONY