ČERVENÁ SEDMA (1909–1922)
STÍN (1920) – Slova (na motiv z R. L. Stevensona) – Jiří Dréman – Hudba – Emanuel Fiala
 
Tak tiše jako po sametu
jde stále za mnou mihotavý stín –
ulicí, sadem plným vonných květů
a v stráni za mnou vniká do křovin.
To nechápu, jak stín je vytrvalý,
on neopustí mne snad nikdy již;
jde stále za mnou, jak bychom se znali,
a stále je mi jenom na obtíž.
 
Je za mnou, když jsem sama doma,
již vskutku nevím, jak se ho mám zbýt;
ten stín jak by měl u mne abonomá
a platil se mnou napolovic byt.
To nechápu, jak stín je vytrvalý,
on neopustí mne ni na chvilku:
je stále se mnou, nikdy nezahálí
a skočí za mnou i v mou postýlku.
 
Že nechci svlékati se potmě,
i při svlékání stín mi překáží.
Však právě včera večer přišel vhod mně
(člověk si všechno časem rozváží):
já sama chtěla, by byl vytrvalý,
by neodpustil mě ni ve chvilce…
Když vstala jsem, mé spánky štěstím pálí –
a stín zůstal ležet v mé postýlce.
  
Autor: ČERVENÁ SEDMA
Dílo: STÍN